Americký politický analytik Stephan Mayer prohlásil při příležitosti 20. výročí rozpadu Jugoslávie, že poslední kapitola rozpadu ještě není dopsána, upozornil na možnost rozpadu Bosny a Hercegoviny do dvou popřípadě třech států. Jak píše ve svém článku, který poskytl, agentuře SRNA a ze kterého citujeme.

Po skončení občanské války v BiH a podpisu Daytonské dohody v roce 1995, političtí vůdci na západě věřili a předpokládali, že se Bosna a Hercegovina brzy stane stabilním, multietnickým a demokratickým státem. S tímto cílem se západní mocnosti především USA, Velká Británie a Francie ujaly řízení a správy v tomto státě.

Do značné míry se současné postoje a praktiky Západu neliší od praktik, používaných na Balkáně cizími vládami v minulosti, předepisování a nařizování opatření, která považovaly za moderní, progresivní a perspektivní ze svého pohledu, bez ohledu na mínění místních obyvatel a jejich kulturních a náboženských tradic. A jako v minulosti také nyní se místní političtí vůdci bouří proti „inteligentní a hlubokomyslné“ politice, v tomto případě Washingtonu, Londýna a Paříže.

Před nedávnem se v Bělehradě objevila kniha Nikoly Vrziče "Tajemství bělehradských depeší". Jsou v ní uveřejněny dokumenty amerických diplomatů z let 2006 až 2010 týkající se Srbska, které prozradily stránky WikiLeaks. Autor z nich vyvozuje, jak vedení země i srbská diplomacie, až na jisté výjimky, po léta svému lidu lhali, až byli při svých lžích chyceni. Svou knihu označil za ságu o lži, zradě a hanbě.

Depeše amerických diplomatů dokládají, že v roce 2006 ministerský předseda Srbska Koštunica a prezident Tadić vyjadřovali obecné mínění o Kosovu v tom smyslu, že jeho nezávislost nepřipadá z pozice Srbska v úvahu. Vášnivost Koštunici v tomto směru přesvědčila Američany, že rozhovory s ním nemají smysl. Pochopili, že se bude bít za Kosovo do samého konce, a proto se zaměřili na Tadiće.

Z depeší je jasné, že plán na nezávislost Kosova byl už dávno upečen ve Washingtonu. V soukromých rozhovorech to Američané považovali za hotovou věc a "od Srbů očekávali, že to pokud možno lehce stráví, nebudou překážet a nebudou nijak činorodí". (str.19) Oběma srbským představitelům doporučovali jako vhodnou